Prostředkovice

Pravda i pověst — obě zajímavé

Odkud se vzalo jméno

Fakt: Německy se ves jmenovala Mitteldorf — doslova "prostřední ves". Vznikla totiž mezi dvěma sousedy: Dolní Ves (dnešní Suchá) na jedné straně a zaniklou Horní Ves na straně druhé. Český název Prostředkovice je tak vlastně jen překlad té geografické polohy.

Pověst: U prostředkovického špýcharu prý dlouho stával ukazatel s údajem 149 km k Vídni i k Praze — odtud fáma, že jsme leželi přesně v polovině staré Císařské silnice. Historicky to ale nesedí: naše jméno existovalo už 350 let předtím, než se silnice vůbec začala stavět, a skutečný geografický "střed" trasy leží u Rančířova, ne u nás. I tak je to půvabný doklad toho, že se o malé vesnici kdysi uvažovalo v překvapivě velkém kontextu.

Zdroj: Wikipedie — Prostředkovice, stonarov.cz — Říšská/Císařská silnice

Kde jsme a s kým sousedíme

Poloha a sousedé

Prostředkovice leží v mírně zvlněné krajině jižně od Jihlavy, kousek od silnice I/38 spojující Jihlavu se Znojmem a Telčí. Bezprostředně sousedíme se Suchou (asi 1,5 km severně) a Stonařovem (asi 1,5 km jižně) — spolu s další místní částí Beranovcem (ten je mimochodem starší než my, první zmínka už 1233) tvoříme malé sousedské "trojúhelníček" uprostřed Vysočiny.

Od roku 1961 jsme součástí obce Suchá — spadáme pod okres Jihlava a Kraj Vysočina.

Zdroj: Wikipedie — Prostředkovice, Wikipedie — Suchá, Wikipedie — Beranovec

Nejsme jen "pod ní" — jsme spolu

Spřízněná obec

Suchá není jen nadřízená obec na papíře — je to naše sesterská vesnice, se kterou sdílíme společnou radnici i budoucnost (spolu s Beranovcem tvoříme tři místní části jedné obce). Jméno Suché pochází z přídavného jména "suchý" — vztahovalo se prý k potoku, půdě nebo loukám, kterým se nedostávalo vody (německy Dürre, ze stejného významu).

Dominantou Suché je kaple Nejsvětější Trojice z roku 1880. Od roku 2008 má obec vlastní znak a vlajku — v zeleném štítě vykračující stříbrný býk s hlavou vzhůru, na jehož hřbetě roste zlatý obilný snop. Pěkně to sedí k venkovskému/zemědělskému charakteru celého kraje — i k naší farmě.

Oficiální web obce je www.obecsucha.cz.

Zdroj: Wikipedie — Suchá, obecsucha.cz

Srdce obce — a proč je tak velké

Náves

Podle počtu domů je Prostředkovice maličká vesnice — ale náves, kolem které domy stojí, je naopak nečekaně velkorysá. Tvoří ji rozlehlá zatravněná plocha se stromy, protéká jí klikatící se Jihlávka s dřevěnou lávkou, je tam dětské hřiště a celé to působí jako přírodní odpočinková zóna uprostřed vesnice, ne jako pouhá křižovatka cest.

Podobně impozantní náves má i sousední Suchá — obě vesnice patřily do tzv. Jihlavského jazykového ostrova (Iglauer Sprachinsel), rozlehlého německy mluvícího území kolem Jihlavy, kde byl Stonařov jedním z vedlejších center. Podobná doba vzniku a společný stavební styl asi vysvětlují, proč si jsou návsi v okolních vesnicích tolik podobné.

To kouzlo návsi navíc není náhoda ani jen odkaz na minulost. V březnu 2024 tu Povodí Moravy dokončilo revitalizaci Jihlávky: z původního narovnaného koryta udělalo přírodní klikatící se tok s říčními oblouky, přidalo boční koryto, vysadilo 18 stromů a 78 keřů. Vzniklo tak i nové zázemí pro odpočinek — herní prvek pro děti, nášlapné kameny, schůdky k vodě a nová lávka.

Zdroj: Povodí Moravy — tisková zpráva, Wikipedie — Jihlavský jazykový ostrov

Než přišla první písemná zmínka

Jak (a proč) jsme vznikli

Celý kraj kolem Jihlavy zažil obrovský rozmach ve 40. letech 13. století, když se tu našly stříbrné rudy — během pár desetiletí se region zaplnil osadníky. Stonařov patří mezi nejstarší vsi v okolí a stal se přirozeným kolonizačním centrem, ze kterého se zakládaly další vsi kolem: Dolní Ves (dnešní Suchá), naše Prostřední Ves a zaniklá Horní Ves.

To znamená, že naše vesnice pravděpodobně vznikla o dost dřív, než je první dochovaná písemná zmínka z roku 1379 — středověké listiny se dochovaly často jen náhodou. Rok 1379 je tak spíš nejstarší dochovaný doklad naší existence než datum "narození".

Zdroj: Wikipedie — Dějiny Jihlavy, stonarov.cz — Historie městyse

Odkud jdeme

Historie

První písemná zmínka o Prostředkovicích pochází z roku 1379. Kolem obce navíc vedla důležitá historická trasa — Císařská silnice z Vídně do Prahy (1739–1750) — a ta jen zpevnila mnohem starší středověkou Haberskou cestu, důležitou stezku už od 11. století.

Číst celou historii i staré mapy tras

Věnujeme se víc — nejvzácnější památka

Špýchar

Nejvzácnější památkou Prostředkovic je pozdně gotický opevněný rychtářský špýchar, chráněný od roku 1973 — jeden z mála svého druhu u nás. Roky chátral, v roce 2016 ho obec získala darem a od roku 2018 probíhá jeho postupná záchrana. Do budoucna tu vznikne muzejní expozice o historii kraje.

Číst celý příběh špýcharu

Jak jsme daleko — a na všechny strany

Okolí a vzdálenosti

Do Jihlavy je to zhruba 12 km, do Stonařova asi 1,5–2 km, do Třeště kolem 10 km.

Sever, směrem k Jihlavě: cestou míjíte Rančířov (kostel sv. Petra a Pavla, socha sv. Josefa z roku 1748), Vílanec (kostel sv. Jakuba Většího ze 14. století) a Čížov (rybníky Horní a Střední Okrouhlík). Blíž Jihlavě stojí za výlet vyhlídka Zaječí skok, nebo jihlavský aquapark Vodní ráj.

Jih, Stonařov a dál: Stonařov má kostel sv. Václava se vzácným románským karnerem a Kalvárii. Mezi Stonařovem a Kněžicemi stojí empírový lovecký zámeček Aleje, od kterého se rozbíhají stromové aleje — vede tam i naučná stezka s čápem Kamilem.

Jihozápad, k Brtnici: o něco dál stojí zámek Brtnice, přezdívaný "moravské Hradčany" — bývalé sídlo Valdštejnů a Collaltů. V hudebním sále je erb hraběte Collalta, který tu zorganizoval úplně první koncert malého Mozarta.

Západ, k Třešti: národní přírodní rezervace Velký Špičák (734 m) — asi 7,3 km (2 h 15 min pěšky). Mezi Třeští a Stonařovem je i přírodní památka Rybníky V Pouštích — čtveřice lesních rybníků, domov chráněných obojživelníků a rostlin, asi 6–8,9 km (1 h 44 min až 2 h 32 min pěšky).

Zdroj: Wikipedie — Rybníky V Pouštích, stonarov.cz, zamekbrtnice.cz, vzdálenosti dle mapy.com

Kam patříme krajinně

Příroda a krajina

Krajinně patříme do Brtnické vrchoviny (konkrétně do její části zvané Puklická pahorkatina), řazené v širším geomorfologickém členění ke Křižanovské vrchovině — tedy do srdce Českomoravské vrchoviny, jak se Vysočině odborně říká. Obcí protéká říčka Jihlávka, na jejím severním okraji leží i rybník.

Zdroj: Wikipedie — Prostředkovice, Wikipedie — Suchá

Drobnosti, co stojí za zmínku

Zajímavosti

Masopustní průvod masek prochází každý rok všemi třemi částmi obce — Suchou, Beranovcem i Prostředkovicemi.

Ve 30. letech 20. století měly Prostředkovice vlastní německý divadelní spolek, po válce ochotnické divadlo — pěkná kulturní stopa na tak malou obec.

Obcí prochází evropská silnice E59, součást trasy I/38 Jihlava–Znojmo.

Zdroj: Jihlavské listy, Databáze českého amatérského divadla

Živě

Počasí

Zdroj: open-meteo.com

Budoucnost — velká změna na obzoru

Co se chystá

Silnice I/38, která dnes vede přímo obcí, má dostat obchvat — přeložku obcházející Rančířov, Čížov, Vílanec, Beranovec, Suchou i Stonařov. Územní rozhodnutí je potvrzené, stavba je plánovaná na roky 2030–2032. Až se to postaví, tranzitní doprava z hlavní silnice zmizí.

Do té doby ale obec řeší i naléhavější věc: chodník mezi Suchou a Prostředkovicemi podél I/38, kudy denně projede zhruba 10 000 aut — jedna z priorit obecního strategického plánu.

Zdroj: ŘSD, strategický plán rozvoje obce Suchá